Nechť moje slova a fotografie vypráví příběh…
o tom, jak jsem následovala volání srdce, které mě dovedlo na posvátné místo mezi majestátními horami Himalájí a posvátnou řekou Gangou.
Rishikesh – místo jenž proměňuje životy všech, kteří sem přichází.
Místo, které propojuje nejenom s nitrem a srdcem každého člověka, ale také s esencí života samotného. Jeho spiritualita a energie přitahuje v každém okamžiku mnoho lidí z celého světa a já jsem nesmírně a vesmírně vděčná, že jsem jedním z nich.
Rishikesh je takovou vstupní branou či duchovní srdce jógy, meditace a ayurvédy. Zdejší atmosféra je opravdu jedinečná…řekla bych, že místy až mystická (zejména při západu slunce na břehu řeku Gangy za doprovodu ceremonie Aarti).
Najdete tu nespočet jógových škol, ašrámů a kurzů, které se zaměřují nejen na již zmiňovanou jógu a meditaci, ale také muzikoterapii nebo ajurvédu.
A jak si Rishikesh zavolal i mě? Začnu tedy od začátku…
Tato cesta byla pro mě zcela jiná. Mohu říct, že jsem snad nebyla nikdy tolik nervózní při balení svých věcí a před samotnou cestou vůbec, tak jako nyní. Bylo to zvláštní a nevěděla jsem proč se to děje, ale měla jsem jistotu že vše dobře dopadne a já na moji otázku zcela jistě dostanu v pravý čas odpověď.
Netušila jsem proč- možná to byl pro mě veliký výstup z komfortní zóny? Samozřejmě, že si moje mysl hrála a ztvárňovala různé scénáře, které nebyly vždy pozitivní, ale já uvnitř sebe měla jistotu, že následující cesta je pro mě ta správná.
Víte nepovažovala jsem se za jogínku ani za člověka, který do té doby pravidelně cvičil jógu. Měla jsem větší oblibu v pilates a jógu jsem volila spíš na protažení těla, zpomalení a uzemnění. Jóga mi přišla příliš pomalá anebo to my tak nalhávala mysl, která se tak trošku bránila prohlédnout více do nitra a v tom zpomalení naleznout dary? Měla jsem kolem sebe spousty lidí, jenž se joze oddali a vždy z nich vyzařovala takový krásná energie. Cítila jsem zvědavost a přála jsem si tuhle esenci taky procítit.
Měla jsem spoustu domněnek…nechápala jsem, že když jógu cvičím, taky necítím až tak moc velké benefity, což mě právě odrazovalo od pravidelné praxe. Ale i přes to všechno, ve mě vždy byla ta vnitřní zvědavost, která kladla otázku – CO JE TO SKUTEČNÉ KOUZLO A ESENCE JÓGY? JAK SKUTEČNĚ OBOHACUJE TĚLO A MYSL? Tahle myšlenka se kě mě vracela velmi často, což vedlo k tomu, že se mi jednoho dne manifestovala na silnější impulz – vydej se do Indie!:-) A jak to tak v mém případě bývá – když moje duše volá… já následuji.
Tak tedy ano, myšlenka o mé následující cestě byla přijata a já si s ní pohrávala. Neměla jsem totiž ani tušení o tom, jak a kde hledat školu, dle čeho si vybrat ten správný kurz na začátek? Vyhledala jsem podcast od, jenž mi byl prvopočáteční inspirací. Přidala jsem se do nejrůznějších fcb skupin, kde jsem shodou okolností uviděla příspěvek od známé, ale přitom neznámé spřízněné duše. Kontaktovala jsem ji, ale neodpisovala. Hledala jsem dál. Měla jsem vybranou školu, která se mnou docela rezonovala, jen mě odrazoval multistyle.
Možná je to můj koncept uvažování – ze mužů odletět do Indie s udělat TTC kurz až v momentě, kdy jsem fakt v józe dobra..to je blbost. Tady na hodinách nás učit, ze každý den, každá hodina – jak učitel, tak i žák jsme začátečníci.
Každý nový den je nový začátek. A tenhle pobyt beru jako můj nový začátek. Něco končí a nšco nového začání, to je smysl života – neustálá proměna. Díky za to.
Vite mam rada osobni rozvoj, dava mi smysl poznavat sama sebe. Hlubsi vyznam veci,udalosti,souvislosti.
Vyslala jsem tedy záměr do vesmíru, at si mě zavolá to správné místo a také ten nejvodnejší učitel. Synchronizovat mého záměru začala plynout a do mého života přicházeli lidé, kteří mi urřovali cestu.
Měsíc dlouhý kurz Hatha jogy Rishikeshi byl balzámem pro mou duši a tělo.